Jindřiška Zvonková
Literární talent
Jindřišce Zvonkové ze třídy 4. A literární nadání určitě neschází. To svým spolužákům a vyučujícím dokazuje při četbě na pokračování.
Sama totiž vymýšlí a píše příběhy o dívce Emily. Děj skládá za sebou na pokračování a vytváří vlastní „knížku“. Jednu z kapitol se svolením
Jindřišky čtenářům nabízíme.
Přejeme naší malé „spisovatelce“ mnoho radosti a nápadů při vlastním psaní.
NAROZENINY EMILY
Autorka: Jinřiška Zvonková, žákyně třídy 4. A
Emily byla desetiletá holčička. Bydlela se svou babičkou a dědečkem. Měli postavenou chaloupku s velikou zahrádkou plnou kytek s malým potůčkem. Měla to, co si vždy přála, skvělou rodinu a bydlet v přírodě.
Když byla Emily malá, nikdy neměla, co má teď. Rodiče ji opustili, když slavila svoje druhé narozeniny. O jejím skutečném přání nikdo nevěděl - a o tom bude tenhle příběh. Ale bude i o tom, co prožívala a co se jí stalo.
Jednoho dne, kdy Emily slavila svoje jedenácté narozeniny, tak hned, jak se probudila, byla tak šťastná jako nikdy. Vyletěla z postele, rychle se oblékla a běžela na zahrádku za babičkou a dědečkem. Jakmile je uviděla, objala je tak silně, že je málem udusila. Babička jí popřála a dala jí krásného barevného plyšáka. Otočila na dědu, ale nebyl tam, jen ticho a ticho. Najednou Emily slyší malinkým šeptem její oblíbenou píseň. Otočí se a i babička se připojí ke zpěvu. Uvidí dědečka, jak nese krásný dort s růžovou polevou a barevnými kvítky. Emily začne skákat a krásným hlubokým úsměvem se podívá na babičku a dědečka a oběma dá pusu na tvář a řekne „děkuji“. Oba se na ni usmáli a řekli jí, že se má jít nasnídat. Emily hned běžela ke stolu, aby ochutnala ten krásný dort. Jak se najedla, šli s babičkou na louku se projít. Dědeček se šel mezi tím postarat o zvířátka, měli jich hodně. Na louce si to s babičkou moc užily, upletly si věnečky z pampelišek a z kopce válely sudy.
Když se vrátili domů, babička začala vařit oběd. Emily se šla podívat za dědečkem. Ten zrovna nakládal do žlabu prasatům. Emily dědečkovi pomohla s králíky, dala jim vodu.
Zanedlouho se vrátili zpátky za babičkou. Tak už měla oběd uvařený a jídlo bylo na stole. Snědli ho a všichni si šli lehnout. Po hodině babička volá na Emily: „Emily pojď se mnou upéct koláčky“. Emily se vzbudí a trvá jí pět minut, než vyleze z postele. Běží za babičkou upéct své oblíbené koláčky. Těsto bylo už hotové a Emily měla na starosti je krásně vytvarovat. Dědeček zatím rozehříval troubu. Vše bylo hotové a koláčky upečené.
Blížil se večer. Emily už byla sice unavená, ale i tak si moc přála zahrát si s babičkou a dědečkem divadlo. Před spaním jí babička přečetla pohádku a Emily usnula.