Spousta žáků v dnešní době vůbec nesnídá a stále rostoucí část z nich dokonce ani nesvačí. S nadsázkou se dá říct, že tácy s odneseným jídlem často vypadají téměř netknutě a nad nimi stojí žáci, kteří na otázku proč ten oběd nesnědli, pouze krčí rameny, nebo říkají, že jim to nechutná a někdy dokonce, že jim jídlo narazila maminka, aniž by věděli, co mají objednáno.
Jednou z našich reakcí na tuto situaci bylo pozvání Michaely Tkadlecové. Ta žákům dokázala dát odpověď na otázky typu: Proč snídat a svačit? Co jíst? Čemu se vyhnout, nebo co naopak přidat? Jak často jíst? A kolik? Jako výživová poradkyně a absolvent vysokoškolského oboru bezpečnost a kvalita potravin byla ideálním kandidátem na zodpovězení právě těchto otázek.
V úvodu žáci získali základní informace o různých složkách potravin a seznámili se se zásadami a základy zdravého stravování. Řeč byla i o délce a kvalitě spánku, která je v době chytrých telefonů u mnohých ne zrovna ideální. Vhod přišly také tipy na jednoduché, chutné a zdravé snídaně, či svačiny, které jsou jasnou Achillovou patou stravování značného procenta dnešní mládeže. Hned v zápětí museli žáci nově nabyté poznatky přetavit do ideálního celodenního jídelníčku, který by neměl být příliš složitý, ale zároveň tyto zásady a složky zdravé, pestré stravy splňovat. Po jejich sestavení byl čas na společnou diskusi a jejich připomínkování.
Na závěr ještě měli dobrovolníci možnost změřit své tělesné parametry jako např. váhu, množství tuku, svaloviny či kostí a porovnat je s vhodným rozmezím v závislosti na svém věku, výšce a váze. Zajímavým parametrem, který váha dokázala ukázat, byl také tzv. biologický věk, který odpovídá stavu a funkčnosti našeho organismu.
Po počátečním ostychu se nakonec na váhu ani všichni zájemci nedostali a paní poradkyně se zase málem nedostala domů, jelikož ji na jedné z přednášek v závěru žáci zasypali individuálními dotazy, což svědčí o tom, že toto téma není všem lhostejné a přednáška jim minimálně nasadila brouka do hlavy.
